Říká se, že smírčí kříže byly stavěny na místech, kde lidská duše opustila tělo. Prý jimi dokonce šlo částečně odčinit hřích, zavinění smrti jiného člověka. Byla to památka na osudovou událost, která zůstávala vepsána v krajině v podobě kamenného kříže i když se povědomí o přesných okolnostech příběhu již dávno vytratily. Do dnešních dnů jich už mnoho nezůstalo. Některé podlehly pozemkovým úpravám, cestám a zástavbě, jiné zničily padající stromy, další byly z krajiny odneseny neznámo kam.
Snad nejzvláštněji umístěný kříž v celých Čechách, byl ten, který se nacházel za Labskou strání. Ze samého okraje skalní stěny shlížel do hlubiny kaňonu Labe, jako by poukazoval na dávnou osudovou událost, jejíž okolnosti nám doposud zůstávají utajeny. Jednalo se o spíše hruběji opracovaný pískovcový kříž rozměrů 81 x 70 x 18 cm, s letopočtem 1778 a monogramem igv.1 V některých starších pramenech také nazývaný Meurer Kreuz.2
Co se zde onoho roku mohlo stát, známo není. Staré kroniky Labské Stráně a Arnoltic se o žádné konkrétní tragické události toho času nezmiňují. Tajemství původu kříže by nejspíše osvětlila stará Arnoltická matrika, kdyby však v souvislosti s požárem zdejšího kostela v roce 1909 kompletně nelehla popelem. Zajímavou doměnkou je možná souvislost kříže s vpádem pruských vojsk, ke kterému v roce 1778 došlo. Na Labskou Stráň tehdy Prusové dokonce uvalili výpalné 1000 zlatých, které chudá obecní kasa řešila pronájmem jedné čtvrtiny obecního lesa jistému obchodníkovi se dřevem Stelzigovi ze Hřenska. Ten výpalné za obec Prusům zaplatil.3 Zajímavá je rovněž z té doby zmínka o tzv. husím kameni, který byl v prý v roce 1778 vztyčen u čp. 1 na místě, kde Prusové zrekvírovali a vybili mnoho hus.3 Z uvedeného je tedy zřejmé, že i v Labské Stráni toto neklidné období probíhalo a mohlo tak možná souviset s nějakou tragickou událostí. Mimochodem zřejmě o dost hůře tehdy dopadli Jetřichovice, které v roce 1778 Prusové vydrancovali.4 A aby toho neštěstí nebylo málo, vydali se uprchlé obyvatele hledat do okolních skal, kam se ukryli, aby je následně mohli okrást i o to poslední, co jim zůstalo. Podobný osud postihl i nedalekou Vysokou Lípu.5
Ale vraťme se k našemu kříži. Je třeba zmínit, že nejbližším sousedícím smírčím křížem je tzv. Gaudernackův, který se doposud nachází nedaleko lesní cesty z Labské Stráně do Bynovce. Vzdušnou čarou jsou oba kříže vzdáleny 1,3 km. I když opět chybí písemné prameny, nápis nacházející se na samotném Gaudernackově kříži prozradí víc: „Zde zahynul Matheus Gaudernack z Arnoltic, 19. listopadu 1775“. Zajímavé je, že datum této události je o pouhé tři roky starší, než bylo to na kříži u Labské Stráně. Tedy vzpomínka na úmrtí Matheuse Gaudernacka byla v kraji jistě ještě velmi živá. Možná proto se snad někdo rozhodl na místě skonu svého blízkého uctít jeho památku stejným způsobem? Ale to už jsou jen spekulace.
Zajímavé je i samo místo, nebo spíše místa, kde kříž stával. To nejstarší známé zachytil na své fotografii děčínský archivář, fotograf a dokumentátor památek Franz Queisser v r. 1935 a následně také v 50. letech, tentokrát na akvarelové malbě, Václav Chocenský, kronikář z Labské Stráně. Je to boční, severní okraj neveliké skalní stěny, která srázem přechází v několik desítek metrů hlubokou propast. V pozdějších letech byl kříž někým nebo něčím shozen z masivu dolů, čímž došlo k jeho rozlomení. Vzhledem k umístění kříže na hraně skály to nedalo nejspíš mnoho práce. V 80. letech byl kluky z Labské Stráně pod masivem nalezen a vynesen. Při převýšení 100 metrů to musela být, na rozdíl od jeho shození, skutečně dřina. Byl slepen a umístěn na místo bezpečnější, rovnější a dále od propasti.
Kříž jsme v 90. letech často míjeli v rámci pravidelných procházek po hranách skal. V roce 1998 jsme kříž však hledali marně. Nejprve jsme mysleli, že byl odvezen k restaurování, později snad zase že ho opět někdo shodil dolů. Když jsme ho však pod skálou nenalezli, ani se na místo nevracel, došlo nám, že je jeho osud zpečetěn.
Jedno je téměř jisté, kříž někde být musí a někdo o něm musí vědět víc. Třeba nastane čas, kdy se tento ztracený osud znovu navrátí na své místo. Všechno může být dočasné a nic není definitivní. Kéž by.
Citace: 1 2001, Kamenné kříže Čech a Moravy, Argo. 2Natálie Belisová 3Chronik Der Gemeinde Elbleiten 4Kronika Jetřichovic 1976-1992 5Kronika Vysoké Lípy – Český překlad z roku 1954