Ovocné stromy jsou nepostradatelnou součástí krajiny našeho venkova. Nesou v sobě stopy ušlechťování minulých i současných hospodářů, jsou dokladem snahy lidí prosadit si v dřině divočiny příjemné chvíle a radovat se z jejich plodů. A snad zde nejvíce platí, že trpělivost plody přináší, jelikož vypěstovat dobře plodící ovocňák je běh na dlouhou trať. Takový strom byl právem považován za klenot, který stál mnoho úsilí, času a leckdy i nervů.
Šlechtitelství a ovocnářství má i v našem kraji sovu tradici. Kuriozitou je zmínka z kroniky obce Arnoltice z roku 1906 u příležitosti výstavy ovoce pořádané v Arnolticích: „Jaké krásné plody se dají vypěstovat pílí majitelů pozemků chudé půdě navzdory. Výstavu poctil návštěvou C. K. okresní hejtman svobodný pán von Stellwag-Carion V Arnolticích se dařilo snad všem druhům ovoce vyznačujíc se dobrou chutí avšak nedosahujíc takových tvarů jako v klimaticky příznivějších krajinách. Na výstavě bylo zejména obdivováno „Arnoltické jablko“ odrůda Grawensteiner, pojmenované učitelem na ovocnářské pěstitelské škole panem Frant. Turetschkem z Ústí nad Labem. Pěstitelem tohoto nového jablka je Ignaz Beutel z č.p. 96 v Arnolticích.“
Ona odrůda Grawensteiner nebo česky Grávštýn je známá z Dánska a Severního Německa již v 17. století. Podle odborníků prý patří mezi nejchutnější jablka vůbec, každá slast má však své ale… Jabloň obvykle plodí až v 8. – 10. roce svého života, jablka padají ještě před sklizní, dlouho nevydrží být skladovány a brzo moučnatí. Skvělou chuť mají tak pouze krátkou dobu.
Místní organizace Českého svazu zahrádkářů a ovocnářů pak byla na Labské Stráni založena v 50. letech. V roce 1957 měla 36 členů, o rok později už 53 členů a účastnil se velké výstavy ovoce v Arnolticích. Do kraje se začaly častěji dostávat odrůdy, které pro svou choulostivost nebyly schopny ve zdejších drsnějších podmínkách obstát. Staré odrůdy byly zase decimovány novými nemocemi. Proto je dnes starý ovocný strom spíše vzácností a může jít o odrůdu vyšlechtěnou v místních podmínkách. To je potom učiněný poklad a není lepšího konání, než vzít z takového stromu roub a pokusit se jeho genetickou linii udržet naroubováním na vhodnou podnož.
Pro zajímavost zde uvádím počty vysazených stromů (vyňato z kroniky Labské Stráně).
| rok 1957 (vysazeno) | rok 1958 (vysazeno) | rok 1959 (vysazeno) | |
| Švestka | 52 | 450 | 25 |
| Jabloň | 20 | 70 | |
| Hrušeň | 20 | 35 | |
| Třešeň | 40 | ||
| Višeň | 10 | ||
| Meruňka | 15 | ||
| Rybíz a angrešt | 220 | 230 | 150 |
| Ořech vlašák | 28 | ||
| Ořech líska | 10 | 50 | 25 |
Přehled ovocných stromů a keřů k 30. 4. 1960 (vyňato z kroniky Labské Stráně).
| vysazeno 1960 | vykáceno 1960 | |
| Švestka | 40 | 50 |
| Jabloň | 109 | 45 |
| Hrušeň | 52 | 18 |
| Třešeň | 52 | 12 |
| Višeň | 17 | 10 |
| Meruňka | 15 | |
| Broskev | 2 | |
| Rybíz a angrešt | 365 | |
| Ořech vlašák | 25 | 3 |
