Vlčí jáma nese název románu Jarmily Glazarové i stejnojmenného filmu a působí poněkud strašidelně. Co ale vlastně ta vlčí jáma je nebo spíše byla? Skutečně, šlo o jámu určenou jako nástraha k lapání vlků ale i jiných zvířat.
Obvykle to byla šachta kruhového nebo čtvercového půdorysu hluboká několik metrů s kolmými stěnami. Jejich otvor byl pravděpodobně zakryt jakousi sklopkou, která měla vytvářet pocit pevné země pod nohami, avšak realita byla přesně opačná. Původní účel jam byl, jak název napovídá, ochránit hospodářství před nežádanou návštěvou predátora. Vzápětí si však lidé všimli, že krom vlků v jamách končí také jiná lesní zvěř. Začali jámy využívat coby přilepšení svého jídelníčku, což se panstvu, do jehož revíru zvěř náležela, samozřejmě nelíbilo. Negativní vlastností těchto jam byl rovněž fakt, že se do nich čas od času kromě zvěře chytil třeba nic netušící pocestný. Z roku 1696 je zaznamenán případ, kdy jistý sedlák Hans Hieke spadl do vlčí jámy, která se nacházela na území Českokamenického panství, nedaleko od hranic se Srbskou Kamenicí. Nešťastník se nedokázal sám dostat ven a byl v jámě nucen strávil den a noc.1 I kvůli tomu byly jámy časem likvidovány a zakopávány. Nesporným důvodem pro konec vlčích jam se také stala smutná skutečnost, že poslední vlk byl v Českém Švýcarsku oficiálně zastřelen roku 1756, takže pasti na vlky ztratily v pozdějších časech svůj význam. 2
Dodnes se však s pozůstatky vlčích jam můžeme setkat. Někdy jejich zbytky můžeme dokonce v terénu přímo vidět, jindy na jejich existenci upomínají alespoň místní názvy. Právě místní název „Bei der Wolfsgrube“ čili „U vlčí jámy“ se objevuje na katastrální mapě Labské Stráně z roku 1843, pak byl tento název ještě převzat v poválečné státní mapě 1:5000. V dnešních mapách se však již neobjevuje. Není divu, po jámě není už ani památky.
Nepříliš daleko od nápisu „Bei der Wolfsgrube“, se v lese nalézá ústí jeskyně Lesní díra (někdy také zvaná Hadí díra), které vypadá jako učebnicová vlčí jáma a taky na jejím dně čas od času nějaké to zvířátko bohužel skončí.3
Když jsme však, se znalcem na vlčí díry nejpovolanějším – Kamilem Podroužkem dno jeskyně prozkoumali, nenašli jsme nic co by nasvědčovalo tomu, že se tato jeskyně jako vlčí jáma používala. A tak zatím zůstává původní místo vlčí jámy u Labské stráně zatím neznámé.
Citace: 1Podroužek, K. 2014. Vlčí jámy v pískovci – na příkladech z Kokořínska. Minulosti Českého Švýcarska (IX). S 83-107. ISBN 978-80-87620-09-0 2https://www.npcs.cz/navrat-vlku-do-ceskeho-svycarska#vlci-v-ceskem-svycarsku---historie-a-soucasnost 3 http://www.boren.wz.cz/prectete20.html